- VÝROBA -
Abychom lépe pochopili podstatu moderně stavěných kytar, musíme se nejprve zamyslet nad tím, co vede stavitele kytar k neustálému experimentování. Důvodem je především to, že kytara je velmi tichý nástroj se slabým tónem a krátkým dozvukem. Proto se stavitelé snaží všemožně nástroj (pochopitelně bez ozvučení) zesílit. A právě hlasitost nástroje je také jedním z důvodů použití kompozitních materiálů pro stavbu kytary. V současné době existují v podstatě dva způsoby, jak postavit kytaru za použití kompozitních materiálů. Je to buď tzv. Double top nebo Lattice guitar. Konstrukce Double Top spočívá ve vlepení aramidové voštiny mezi dvě tenké rezonanční desky. Na kytaře je pak použito standartního žebrování jako u běžných klasických kytar. Vtip je ve velmi lehké a tenké rezonanční desce, která má velmi rychlou odezvu. Na druhou stranu Lattice guitar je konstruována pouze s jednou velmi tenkou rezonanční deskou, na kterou je kašírována balsová mřížka jako sendvič mezi uhlíkovým rowingem. Tuto konstrukci je nutné vyztužit vnitřním rámem, který za pomocí laminovaných lubů a zad drží kytaru pohromadě.
- Lattice guitar -
Jistě existuje více způsobů jak postavit tento typ klasické kytary, ale já zde budu popisovat především cesty, kterými jsem se vydal já.
- Krk a hlavice -
Stavbu kytary začínám vždy krkem, protože podle krku pak přesně slícuji sloty v rámu. Krk slepuji z více barevných částí. Jednak to dobře vypadá, ale hlavně to má do budoucna lepší tvarovou stabilitu. Rád používám kombinaci pěti kusů tři tenké uprostřed a dva silnější na krajích. Takto slepený polotovar se obrobí, aby všechny hrany svíraly pravý úhel. Na levé části hranolu se naměří a seřízne 12° úhel tak, aby po překlopení odřezaného dílu vznikla správná délka na hlavici. Z druhého konce se seříznou čtyři hranolky z kterých se později slepí pata krku. Po nalepení hlavice frézuji drážku pro dvoucestnou výztuhu (truss rod). Tato výztuha se lepí zpravidla na kytary s kovovými strunami, protože je tam větší tah strun. Já však z důvodů lepší nastavitelnosti průhybu krku lepím tuto výztuhu i do kytar s nylonovými strunami, protože se rovněž ukazuje, že dlouhodobé povětrnostní vlivy a tah strun ovlivňují geometrii krku i na klasické kytaře. Pro aplikování dvoucestné výztuhy používám malý trik. Drážku pro výztuhu totiž vyrobím asi o 1,5mm hlubší než je výška výztuhy. Potom vyrobím podložku, kterou nalepím epoxidem na horní hlazenku výztuhy. Vtip je v tom, že ji mohu zasvorkovat libovolným počtem svorek a podložka dokonale přilne k výztuze. Pak se podložka zahobluje zároveň s rovinou krku a nalepí se hmatník. Trik je v tom, že kdybychom tohle neudělali, hlazenka se může prohnout což při lepení hmatníku nevidíme a hmatník se pak může v některých místech špatně přilepit k hlazence. Kytara pak může při utrčitých tónech nepříjemně bzučet. Pak se nalepí výložky hlavice a hlavice se vytvaruje včetně zavrtání děr pro mechaniky.
Zbývá nalepit do tvaru ofrézovaný hmatník se zařezanými drážkami pro pražce. Takto nalepený hmatník můžeme využít jako šablonu pro ofrézování tvaru krku. Podle ofrézovaného krku sestavíme frézovací šablony a vyfrézujeme sloty pro natáčecí krk do rámu kytary. Viz další kapitola.
- Rám -
Jak jsem předeslal již výše, rám kytary (Frame) je důležitým konstrukčním prvkem. V mém případě je to slepenec z 18mm bukové překližky a je slepen ze 7 dílů. Úplný rám je vyobrazen na fotografiích níže.
Poté se do rámu zafrézují tři sloty, sloužící k usazení krku, včetně patice. Následně se vlepí do jednoho ze slotů tzv. závěs krku. Tento závěs vytváří otočný bod, díky němuž je možno měnit geometrii (natočení) krku a optimalizovat tím kdykoliv výšku strun nad hmatníkem. Nastavení se provádí imbusovými šrouby uvnitř kytary.
Po nalepení laminovaných lubů a olubení, je tělo kytary téměř hotové. Ještě je samozřejmě nutné nalepit rezonanční desku, která se ještě vyztuží kolem zvukového otvoru a nalepit laminovaná záda.
- Záda a luby -
Záda a luby jsou vyrobeny tzv. laminovací metodou. Tím mám na mysli, že dýhy jsou slepeny epoxidem k sobě. Luby jsou tvořeny z pěti kusů 0,6mm tenkých dýh. Čtyři vnější vrstvy mají vlákna podélně a jedna vrstva pak příčně. Jejich výsledná tloušťka je pak 3mm. Zatímco záda se laminují z 11 vrstev křižmo. Výsledná tloušt´ka je 6,6mm. Záda dále nepotřebují dalších výztuh jako u běžné klasické kytary. Záda, jak je patrné z fotografií, laminuji vakuovou technologií do formy. Luby a záda jsou velmi pevné a jak jsem již předeslal, napomáhají spolu s rámem držet pohromadě subtilní rezonanční desku.
- Rezonanční deska -
Rezonanční deska je jeden ze stěžejních konstrukčních celků stavby kytary. Já pro tento případ používám cedrové dřevo nejvyšší kvality (je preferováno pro tento typ), i když smrk je možné použít samozřejmě také . Deska je tradičně spojena na tupo ze dvou sesterských polovin. Po zaschnutí lepidla se natloušťkuje na 1,2mm. To je jen zhruba, protože ve skutečnosti bude mít ještě méně, cca 1mm a na hranách až 0,7mm. Velmi záleží na kvalitě použitého materiálu. Nyní je čas si zhotovit balsovou mřížku. Lamely, které formátuji pro tuto mřížku, jsou asi 10mm vysoké a 3-4mm široké. Po slepení svírají úhel 55°. Dále je postup trochu složitější. Nyní musíme vytvořit formu pro vakuové lepení a mřížku na spodní straně uzpůsobit do stejného tvaru. Vakuovým lisem (lepení v sáčku) přilepíme nejprve spodní část(lepíme uhlíkový rowing mezi mřížku a desku). Já používám uhlíkový rowing 12K na spodní straně mřížky a 2x6K na horní straně mřížky. Všechno se lepí epoxidem. Mnou použitý epoxid a rowing je certifikovaný pro letecký průmysl.
- Leveling pražců -
Leveling pražců je další důležitou operací při výrobě kytary, která je při stavbě továrních kytar tolik přehlížena. I když pražce sebe dokonaleji nalisujete do hmatníku, nejsou nikdy dokonale vodorovně zarovnány, proto je nutné je přebrousit a následně na nich vytvořit zpět oblou korunku, která se musí dokonale vyleštit od pilníkových škrábanců. Teprve potom, je možné nastavit komfortní dohmat a vyhnout se nežádoucím šelestům strun o pražce.
- Doladění sedla kobylky a ořechu -
Je známý fakt, že výpočet pražců na hmatníku je pouze teoretická veličina, která se musí v praxi kompenzovat. Každá struna má svůj průřez a tenzi, která ovlivňuje ladění struny. Při zanotovaných tónech na pražcích to samozřejmě funguje jinak, než když zanotujete prázdnou strunu. Proto je nutné kompenzovat nejen sedlo na kobylce, ale je také nutné vykompenzovat ořech kytary. Více se můžete dočíst na odkazu níže.
- Povrchová úprava -
Jako povrchovou úpravu jsem pro své nástroje zvolil lak nazvaný Hard Top Polish. Je to bezvoskový šelak, modifikovaný syntetickými pryskyřicemi, které dodávají laku vyšší odolnost vůči vlhkosti, než je tomu u běžné šelakové politury. Postup aplikování tohoto laku je shodný s aplikací běžné šelakové politury. A je stejně jako šelak ředitelný alkoholem.
* * *
- Stránky navrhl a vytvořil Petr Čehovský 2015 -